Dead or Alive II od společnosti NetEnt zůstává i v roce 2026 jedním z matematicky nejvýraznějších video automatů na trhu. Na rozdíl od většiny vysoce volatilních titulů nabízí dva samostatné bonusové režimy — Old Saloon a High Noon Saloon — z nichž každý je postaven na odlišném rizikovém profilu a jiném modelu rozložení výher. Pochopení matematických rozdílů mezi těmito režimy je zásadní pro hráče, kteří chtějí řídit volatilitu svého bankrollu na základě dat, nikoli odhadů. Tento článek analyzuje strukturu RTP, chování volatility, mechaniku multiplikátorů a rozdíly v dlouhodobé očekávané hodnotě obou funkcí na základě oficiálních údajů o hře a standardních principů matematiky výherních automatů.
Dead or Alive II má teoretickou návratnost RTP 96,8 % ve své standardní konfiguraci, jak uvádí oficiální dokumentace společnosti NetEnt. Toto procento však není rovnoměrně rozděleno mezi základní hru a bonusová kola. Významná část celkové návratnosti je soustředěna do free spin funkcí, zejména v režimu High Noon Saloon, který je navržen pro extrémní koncentraci vysokých výher.
Z matematického hlediska má základní hra relativně nižší podíl na celkovém RTP ve srovnání s bonusovými koly. Obsahuje sice skládané wild symboly a rozšiřující se wildy, jejich četnost zásahů však nevyrovnává volatilitu generovanou bonusovými režimy. Tato nerovnováha je záměrná: hra je koncipována primárně kolem aktivace bonusu, nikoli kolem stabilního sběru výher v základní části.
Z hlediska rozložení výplat si oba režimy — Old Saloon i High Noon Saloon — zachovávají stejnou teoretickou RTP, avšak jejich interní křivka variance se výrazně liší. Očekávaná hodnota zůstává v dlouhém horizontu totožná, ale směrodatná odchylka na jedno bonusové kolo se podle zvoleného režimu dramaticky mění.
Old Saloon je statisticky méně volatilní než High Noon Saloon. V režimu Old Saloon jsou multiplikátory wild symbolů aplikovány náhodně, avšak bez soubojového mechanismu, což vede k širšímu rozložení středně vysokých výher. Výplatní křivka je tak plynulejší a pravděpodobnost extrémních výkyvů během jednoho bonusu je nižší.
High Noon Saloon naproti tomu zavádí duelový prvek, při němž se sticky wild multiplikátory mohou výrazně navyšovat během souboje symbolů. To dramaticky zvyšuje maximální potenciál výhry — až na 111 111násobek sázky — zároveň však snižuje pravděpodobnost průměrných návratností. Rozložení výplat se výrazně posouvá směrem k vzácným, ale velmi vysokým výsledkům.
Z matematického hlediska High Noon Saloon zvyšuje špičatost (kurtózu) rozdělení výplat. Prakticky to znamená méně běžných výher a více extrémních odchylek. Z pohledu správy bankrollu to vede k delším obdobím bez významné výhry, přerušeným ojedinělými vysokými zásahy.
V obou režimech se wild symboly během free spinů rozšiřují a zůstávají sticky. Rozdíl spočívá v intenzitě škálování multiplikátorů. V režimu Old Saloon mohou multiplikátory dosahovat vysokých hodnot, jejich růst je však omezen absencí duelového eskalačního mechanismu.
High Noon Saloon mění očekávanou hodnotu jednoho free spinu tím, že umožňuje navyšování multiplikátorů prostřednictvím duelů. Pokud dojde k souboji dvou postav, vítězný symbol získá vyšší multiplikátor, a pokud zůstane sticky na válci, mohou se při dalších výhrách kombinovat násobené hodnoty z více pozic. Tato interakce zvyšuje maximální expozici na jeden spin.
Přestože je celkové RTP identické, simulace ukazují, že očekávaná hodnota jednotlivých free spinů v High Noon Saloon je výrazně polarizovaná. Velká část spinů vrací minimální hodnotu, zatímco malý podíl generuje neúměrně vysoké výhry. Old Saloon rozděluje očekávanou hodnotu rovnoměrněji napříč celou bonusovou sérií.
Maximální inzerovaná výhra 111 111násobku sázky je realisticky dosažitelná především v režimu High Noon Saloon díky potenciálu eskalace multiplikátorů. V Old Saloon jsou sice velmi vysoké výhry možné, konstrukce hry však činí dosažení maxima statisticky méně pravděpodobným.
Monte Carlo simulace běžně používané při analýze výherních automatů ukazují, že High Noon Saloon významně zvyšuje podíl pravděpodobnosti ve vyšších percentilech výplat. To je však vykoupeno vyšší pravděpodobností nulových nebo velmi nízkých bonusových výsledků.
Z pohledu matematické analýzy rizika je rozdíl zřejmý: Old Saloon snižuje volatilitu na jedno bonusové kolo, zatímco High Noon Saloon koncentruje návratnost do vzácných, ale extrémních výplat.

Volatilita hry Dead or Alive II je oficiálně označována jako velmi vysoká, toto označení však nerozlišuje mezi bonusovými režimy. V praxi volba High Noon Saloon dále zvyšuje krátkodobou volatilitu nad již tak vysokou základní úroveň.
Old Saloon je statisticky vhodnější pro hráče s omezenějším session bankrollom. Díky méně vychýlenému rozložení výplat dochází k postupnějšímu poklesu kapitálu. Riziko zůstává vysoké, ale kolísání je v kratším horizontu vyrovnanější.
High Noon Saloon vyžaduje výrazně vyšší toleranci k riziku. Zvýšená směrodatná odchylka znamená, že delší ztrátové série jsou matematicky očekávatelné. Bez dostatečné rezervy může bankroll vyčerpat dříve, než dojde k významné výherní události.
V roce 2026, kdy mnoho jurisdikcí vyžaduje transparentní zveřejňování RTP a detailů o funkcích hry, je porozumění interní struktuře volatility zásadní. Dead or Alive II zůstává relevantní právě proto, že jeho dva bonusové režimy představují odlišné rizikové modely v rámci stejného RTP.
Hráči, kteří preferují matematicky vyrovnanější průběh hry, by měli zvolit Old Saloon a přijmout nižší pravděpodobnost extrémní výhry výměnou za menší výkyvy. Ti, kteří cílí na maximální potenciál a jsou připraveni na výrazné propady, mohou preferovat High Noon Saloon.
Klíčové je pochopit, že oba režimy jsou z hlediska teoretické návratnosti férové. Rozdíl spočívá nikoli v očekávané hodnotě, ale v mechanice rozložení výplat. Právě tato skutečnost umožňuje informované rozhodování založené na pravděpodobnosti.